Po dlouhé době se zase jednou vydáváme za potápěním do Saska, jedeme tentokrát bez předchozí domluvy na blint s tím, že zakotvíme na některém z mnoha lomů, které tu jsou. Zkoušíme nejdříve lom v Žitavě, ale tady narážíme na zavřenou bránu, pokračujeme tedy do Kubschützu, zde je otevřeno a viditelnost je podle Dietmara prý celkem slušná. Před 14 dny tu dokonce bylo v hloubce vidět i 15 metrů, což majitel báze dokazuje několika fotkama.

Z Morkýšova přišla zpráva o velmi slušné viditelnosti a tak jsme se sem v sobotu vypravili. Potápět jsme tu nebyli již dlouhé tři roky a tak jsem se těšil nejen na ponor, ale samozřejmě i na setkání s Milošem a Janou, které je vždycky víc než příjemné.

V pátek navečer jsme se s Ondrou sešli na Jesenným. Jednak Ondra chtěl vyzkoušet svůj nový potápěčský počítač a pak chtěl taky vidět jesetery, které jsme při našem jarním ponoru nepotkali. Takže jsme si dopředu zakrmili a pak už hurá do vody.

Jako již tradičně jsme o prázdninách vyrazili na chatu k Honzovi na Vítkovské setkání. Vzhledem k velmi vysokým teplotám, a díky tomu na většině lokalit i špatné viditelnosti, jsme se rozhodli vyrazit na ponory do Jeseníků, kde je asi sedm lomů, na kterých se dá potápět, a doufali, že alespoň některé z nich budou mít trošku slušnou vodu.