Pielitzer Abyss 29.9.2018

Při naší poslední srpnové návštěvě u Dietmara na lomu Kubschütz jsme se zde seznámili s majitelem nedalekého lomu s názvem Pielitzer Abyss. Na tomto lomu jsem se byl již před mnoha lety kouknout, ale tenkrát se tam nedalo potápět a několik mailových a telefonických pokusů o domluvení ponoru také nebylo úspěšných, takže jsem byl rád, že teď už to klapne. Před odjezdem do Španělska jsme se sem sice již nedostali, ale po návratu jsme se hned domluvili na návštěvě.

Po příjezdu máme lom jen sami pro sebe, žádní další potápěči tu nejsou. Falk nám na místě vše ochotně ukazuje a vysvětluje, kde co pod vodou najdeme. Okolí lomu je krásně upravené, viditelnost ze břehu vypadá velmi solidně a počasí je také pěkné, takže co víc jsme si mohli přát. První ponor směřujeme nejdříve na dno lomu, kde se v hloubce okolo 25-ti metrů nachází několik vraků aut. Sem již sice nejde žádné světlo z hladiny, ale při nasvícení je vidět na 3 až 4 metry. Nejdříve narážíme na Trabanta, pak na Žigulíka a nakonec ještě na českou Škodu 1000 MB, ale s MPZ DDR, jak později podotknul Falk. Nahoře jsme pak začali pátrat po místním sumci, dostali jsme několik typů, kde by se mohl skrývat, ale nikde nebyl. Za to jsme potkali pěkného karase a několik okounů, z nich jeden pózoval jako přibitý. Na konci ponoru jsem se ještě zajel podívat na výcvikové plato v pěti metrech, no a hádejte, na koho jsem tu narazil… Ano na toho sumce, kterého jsme hledali po celém lomu, bohužel však zmizel, než jsem si připravil foťák. Cíl pro druhý ponor byl tedy jasný.

Po pauze na oběd vyrážím rovnou na plato, ale bohužel se sem sumec nevrátil. Beru to tedy okolo lomu, tentokrát však v protisměru. Nejdříve opět narážím na pózujícího okouna, který však změnil pozici, tedy alespoň důkaz toho že není umělý, pak se mi ukazuje jeden pěkný kapřík, ale na sumce už tentokrát nenarazím. A tak alespoň pod vstupním molem zkouším fotit nějaké to umění, které vytvářejí paprsky slunce procházející mezerami mezi prkny.

Na tomto malém soukromém lomu se nám velmi líbilo a tak se sem příští rok určitě vydáme znovu a nejspíše na delší dobu. Je tu totiž i prostorné tábořiště a Falk nám vyprávěl o dalším zajímavém lomu s krásnou viditelností, který ještě není úplně veřejně přístupný, ale prý nám zajistí, abychom se zde mohli ponořit.