Z Borku chodí již několik týdnů hlášení o výborné viditelnosti, takže jsme se rozhodli zjistit, zda je to pravda. Tak pověst nelhala, opravdu tam jsou… tedy je, ta dobrá viditelnost. Což samozřejmě přilákalo i další potápěče, ale upřímně při takové viditelnosti a bez ledu bych jich čekal mnohem víc. Takže dobré bylo, že zde nebyla žádná tlačenice.

V sobotu jsme vyrazili na Žernovku, nebyli jsme tady už více než rok a navíc jsem potřeboval prověřit, zda na dně opět budou zazimovaní karasi. Hugo totiž hledá lokalitu, kde by si je mohl natočit, tak jsme mu to šli zjistit. Opět nebyl problém si po telefonu domluvit návštěvu, a i když majitelé v sobotu byli jinde, dostali jsme kód od brány a lom jsme měli jen sami pro sebe.

Na tento víkend hlásili asi poslední návrat hezkého počasí v letošním roce a tak jsme začali plánovat, kam vyrazit potápět. Nakonec nás ukecala Kačka, abychom jeli ještě jednou na Srní, že prý chce také do vody natočit si nějaké ryby.

Po dvou letech jsme se opět vydali na německý lom Sparmann, který je známý pro svou hloubku a také čistou vodu, která ale obvykle bývá právě až ve větší hloubce. Plán byl samozřejmě dát si nějakou slušnou hloubku, konkrétně tedy 50 metrů, nebo pokud vše dobře půjde, tak i 60 metrů.