Lahošť 28.1.2018

Po více jak roce jsme se rozhodli vydat na vápenku v Lahošti, ne že by nás lákalo velké množství potopených aut, které zde v posledních týdnech našli kolegové, ale podle informací je zde voda teď celkem slušná a ledová krusta je prý velmi slabá, takže to půjde bez vyvazování.

Po příjezdu namísto zkoušíme sílu ledu, i menší kámen jím projede jako nůž máslem, takže v pohodě. Ponor směřujeme k cihlové vaně a zdi a pak dál na plošinu s pneumatikama, ve kterých se celkem často schovávají sumci. Bohužel ani tentokrát na ně však nemáme štěstí, žádný z nich není doma, všechny pneumatiky jsou prázdné. Největší překvapení mě však čeká těsně před koncem ponoru, v hloubce tří metrů narážím na hibernovanou žábu. Nejspíše se jedná o skokana hnědého, ale jistý si nejsem, tak mě případně opravte. Z tohohle setkání mám fakt radost, protože to se opravdu moc často nevidí, já jsem na zazimovaného skokana ve vodě narazil úplně poprvé.

Díky tomuto neobvyklému setkání a focení žáby ze všech stran jsem si ponor protáhl přes 70 minut, ale rozhodně to stálo za to. Tahle vápenka prostě vždy překvapí něčím neobvyklým. 

Přidat komentář