O víkendu jsme zase po roce měli pánskou jízdu u Honzy ve Vítkově. Letos to bylo na potápění trošku slabší, jelikož jsme hodně času věnovali průzkumu studny u baráku. No pár zajímavých věcí po Němcích (za války zde bylo okresní velitelství gestapa) jsme ve studni nakonec našli.

V sobotu jsme vyrazili na kolébku českého potápění, zatopený lom v Hřiměždicích. Těm co tento lom a akce, které se na něm konají, znají, je asi důvod naší návštěvy jasný.

Vzhledem k tomu, že počasí je celkem špatné, na lomu není ani noha, což nám samozřejmě vyhovuje. Viditelnost ve vodě je však hodně špatná, pohybuje se okolo jednoho metru a to jen do hloubky šesti metrů, pak není vidět prakticky nic. Pomalu obeplavu celý lom a hledáním artefaktů strávím víc jak sto minut. Z ryb však zahlédnu jen jediného okouna.

Po několika letech jsme vyrazili potápět na zatopený důl Kristýna. Dostalo se ke mě několik hlášení o tom, že viditelnost, zvláště v hloubce, je tu prý nyní velmi dobrá. Na recepci kempu nás bez problému nechali zajet až k vodě a dokonce nám i vydali povolenky k parkování, aby si prý někdo náhodou nestěžoval.

Na druhý sobotní ponor jsme se rozhodli vydat na lom Leštinka – Zvěřinov, kde jsme byli už před 14-ti dny, ale nepodařilo se nám najít domeček s čerpadly, který zde má na dně být. Doufáme tedy, že tentokrát to klapne a domek se nám podaří najít.