Když už nám v době „coranavirové“ povolili individuální sporty, tak jsme se museli hned vyrazit smočit. Nechtěli jsme jet nikam, kde bude moc lidí a tak jsme vyrazili vyzkoušet některou z přehrad pod Jizerskými horami. Sázeli jsme spíše na Fojtku, kde už jsme před lety byli, ale řekli jsme si, že před tím koukneme ještě na Mlýnici, kde jsme ještě nikdy nepotápěli. A Mlýnice pozitivně překvapila, ze břehu vypadala voda velmi slušně a navíc všude spousta pařících se žab. Hned tedy bylo jisté, co budeme dneska fotit.

Po třech letech jsem se zase dostal na ponor pod Karlův most, tentokrát to však nebylo v rámci soukromé akce z lodi, ale při veřejném potápění na zlatou neděli, které se odehrává ze břehu z Malé strany. Raději jsme si trošku přivstali, abychom na místě byli dříve a mohli rozumně zaparkovat. To se ukázalo jako dobrá volba, na místě totiž probíhají stavební úpravy a místa na zaparkování není moc.

Jako již tradičně se na podzim zlepšila viditelnost na Leštince a tak jsme se sem vydali na celý víkend. Letos to je vlastně poprvé, co sem vyrážím potápět, a byl by to pro mě opravdu divný rok, kdybych se na této krásné lokalitě alespoň jednou nepotápěl. A během tohoto víkendu jsem se do lomu ponořil dokonce hned čtyřikrát, z toho dvakrát na noční ponor. Dva nočáky ve dvou dnech, tak to už jsem fakt dlouho neměl.

V průběhu léta přišla z německého Löbejünu špatná zpráva, lomy číslo 1 a 2 se od roku 2020 vrací původnímu majiteli (těžební společnost) a potápění tu už nebude možné. Potápěčské centrum, které mělo tyto dva lomy pronajaté (třetí lom vlastní) se snažilo tyto situaci všemožně zvrátit, aby tu potápění mohlo pokračovat, ale to se bohužel nepovedlo. Jedná se o tak krásnou lokalitu, že nám to nedalo a ještě jednou jsme se sem na jesetery a další atrakce vydali podívat.