Borek 18.1.2020

Z Borku již delší dobu přicházela hlášení o úžasné viditelnosti a tak nám to nedalo o rozhodli jsme se sem v sobotu také vyrazit. Kvůli pracovním povinnostem jsme ale na místo dorazili až okolo poledního, no a to už to tu vypadalo jak na Václaváku. Stejný nápad jako my totiž měla snad polovina českých potápěčů. Dole na parkování místo nebylo, tak jen vyházet cajky na stoly a auto hodit na horní parkoviště.

Podle očekávání je to u vstupu totálně rozkopané, jak by také ne, když tu už bylo asi sto potápěčů. Do brány skoro narážíme, dál se to trošku lepší, ale žádná velká sláva. U Warťase je to rozkopané tak, že se nedá ani trochu slušně nafotit. Ukazujeme si, že dolu k autobusu ani nepůjdeme, jelikož tam to bude asi ještě horší. Bereme to tedy přes Stejskalník dozadu do lesa, kde doufáme, že to bude o něco lepší. U ponorky trošku zapózujeme a zafotíme a pak už hurá do lesa. Zde je viditelnost opravdu mnohem lepší, odhaduji to tak okolo deseti metrů, ale bohužel skoro žádná „ploutev“. Až ke konci narážíme na jednu pěknou štiku, moc se jí pózovat nechce, ale hold bude muset, nic jiného k focení tu není. Chvilku se s ní naháním a nakonec mi dovolí udělat alespoň pár slušných fotek.

I přes rozkopanou vodu to byl fajn výlet, rozhodně lepší než sedět doma. Příště snad budeme mít větší štěstí a trefíme se do dne, kdy tu nebude takhle plno. Mimochodem pár kamarádů sem jelo v neděli a to tu prý nebyl skoro nikdo.