Letošní červencové svátky nevyšly úplně nejlépe a tak byl víkend prodloužený jen o jeden den. Rozhodli jsme se tedy vyrazit někam relativně blízko, volba padla na Kulkwitzsee, které je vyhlášené dobrou viditelností a my jsme na něm zatím nebyli.

Vyrazili jsme tedy v pátek ráno a okolo poledního jsme byli na místě, zaparkovali jsme karavan, kolegové rozbalili stan, na místní bázi jsme zjistili co kde je ve vodě a pak už hurá do vody. Celkem nás sem vyrazilo 8 účastníků, z nichž bylo 5 potápěčů.

Tak jsem se asi po osmi letech vrátil na tento malý lom kousek od německé Žitavy. Počasí bylo tak akorát, na lomu jsme byli prakticky sami a už zdálky nás vítali ochočení kapři. Zajímavý je lom i z geologického hlediska, pokud se nepletu, tak je to čedičová vyvřelina, stejně jako u nás třeba Panská skála na Práchni, takzvané "varhany".

Tato lokalita má samozřejmě své jméno, ale jelikož se drží v tajnosti, tak ani zde název či bližší určení místa kde leží, neuvedu. Ti co o ní vědí, nechtějí aby se povědomost o ní moc rozšířila, tím by totiž mohlo dojít k jejímu znehodnocení. Ani přístup sem není jednoduchý, musí se do zákazu vjezdu, pak dírou v plotě do zakázaného vodárenského pásma pod několikatisícovou pokutou a nakonec několik desítek metrů úzkými rozblácenými cestičkami, které fakt za mokra kloužou. No, a aby toho nebylo málo, tak po deštích bylo všude kolem spousta komárů, kteří si nás vyhlídli jako hlavní chod.

Tak jsme zase po roce vyrazili na Trhovku, letos nám bohužel extrémně nepřálo počasí, byla zima, pršelo a jinde v republice dokonce sněžilo! Na místě byla navíc skupina asi 40 potápěčů, kteří vůbec neměli radost z toho, že i my se tady chceme potápět. My jsme se však nedali a hurá do vody.