Na "výpravu" za lomy Jeseníků, jsem vyrážel lehce nachlazen a se zanešenýma dutinama, nad potápěním tedy visel otazník. Prvním cílem byl lom Rampa v obci Černá Voda, ten jsme po chvilce hledání v elektronických mapách našli a začali připravovat výstroj. Po zanoření to byl pořádný boj s dutinama, hlavně ta čelní dělala problémy, ale nakonec se to "nějak" srovnalo. Čekali jsme trochu lepší viditelnost, ale i takhle to šlo (cca 3-4 metry). Pod vodou jsme viděli pár pneumatik, dvě jízdní kola a nějaké to haraburdí.

Na neděli jsme již nic nenechali náhodě a dopředu jsme se s panem hrázným domluvili na zapůjčení klíčů od schodů vedle hráze. Původní plán ponoru byl jít se podívat na dřevěný most přes původní koryto řeky, ten je vyvázán linkou ze 30-ti metrů, která pokračuje k mostu do 40-ti metrů. Bohužel viditelnost pod 20 metrů stála za prd, tak jsme to ve 29-ti metrech otočili a raději si šli prohlédnout skalky nalevo od hráze, kde byla viditelnost okolo 5-ti metrů. Potkali jsme několik malých candátů, asi pět štik a samozřejmě spoustu okounů a někteří byli opravdu kapitální kousci.

Prodloužený víkend na jižní Moravě jsme zahájili ponorem na "Wilsonce". Ke skále jsme museli ze zátoky asi 15 minut naplavávat po hladině, ale stálo to za to. Stěna skály klesá rovnou ke dnu až do 38 metrů. Dva metry nade dnem byla viditelnost maximálně metr, ale výše bylo vidět okolo čtyř metrů. Z ryb jsme potkali několik candátů, ježdíků a samozřejmě okounů. Zajímavé byly také velké pařezy, které jsme potkávali cestou zpátky v menší hloubce. Po vynoření se nám naskytl pěkný pohled na projíždějící loď a hejno labutí, takže Pavel se zase bál o foťák ;o)

Na druhý ponor jsme zamířili na pískovnu Hrádek poblíž Lázní Bohdaneč. Měli jsme štěstí a narazili na místní potápěče, kteří zde hledali podvodní kešku a ti nám poradili vhodné místo pro ponor a tak jsme skrze nuda pláž a menší zapadnutí s autem do díry, dorazili na konec pískovny k ostrovu. Viditelnost značně kolísala (mezi 1-4 metry), nahoře bylo vidět o poznání lépe, ale dole jsme zase zjistili, jak se vaří mlha. Sumce, kteří se zde prý často vyskytují, jsme bohužel opět nepotkali (máme na ně fakt smůlu).