Cestou na druhý ponor jsme se stavili na oběd a v plné síle dorazili na Oprám do Litvínova, této lokalitě se také říká Smeťák nebo Důl Klement. I tady vypadá voda celkem slušně, takže „do gumy“ a hurá na to.

Na pátek nám vyšel státní svátek a tak vyrážím znovu na Sadskou, tentokrát se ke mně přidává Milda, aby si vyfotil nezmary, byl je fotit minulý týden na Bořence a nenašel tam ani jednoho, tak tady si určitě spraví chuť.

Na podzim byla viditelnost v Jílovém přímo parádní, tak jsem se rozhodl vyzkoušet, zda to bude platit i teď z jara. A hned po zanoření je jasné, že tomu tak nebude. Vidět sice je i u dna, ale podzimních hodnot viditelnost nedosahuje ani náhodou. Je vidět tak maximálně dva metry. Raci pruhovaní už opět vylezli, za celý ponor jsem jich potkal minimálně deset. Z dalších živočichů už jen okouni a škeble. Obeplaval jsem celý lom, kouknul na všechny hlavní atrakce, ale na nic nového jsem tu nenarazil.

Tak letos poprvé se mi podařilo dostat se na Kosov autem až k vodě. Domluvil jsem se se Šárkou, jejíž kamarád má klíče a ten nám lom otevřel. Je to paráda, když člověk nemusí tahat cajky do kopce, přes bránu a několik stovek metrů, prostě zaparkujete přímo u vody, nastrojíte cajky a šup do vody.