Wetro 3.2.2018

Na sobotu jsme si naplánovali výlet k našim německým sousedům, vybírali jsme mezi Sparmannem a Wetrem a nakonec to vyhrálo Wetro, jelikož lom v Kamenzu byl o tomto víkendu uzavřen.

Namístě to ale spíše vypadalo jak v Polsku než jak v Německu, lom totiž z převážné části obsadili polští nurci, tak alespoň my čtyři jsme zde narušili polskou jendobarevnost. Při strojení lahví jsem zjistil, že jsem si po nedělním potápění nějak zapomněl dofoukat flašky, ale co, i se 130 bary se to dá zvládnout. Míříme nejdříve k domečku ve 45 metrech, pak k výtahu a po něm nahoru na předěl. Viditelnost dole však není nic moc a ještě to už je od polských kolegů dost rozkopané, domeček se tedy fotit prakticky nedá. Výše koukneme na potopenou jachtu, koleje trčící do prostoru, atrakce umístěné na vrcholu předělu a pomalu to směřujeme směrem k výlezu, tedy to si v tu chvíli myslím. Po chvíli potkáváme na travnatém paloučku dvě pěkné velké štiky, které slušně pózují a Petr se k nim dobře staví modelem. Říkám si, že už musíme být někde u mola a tak se vynořuji abych se rozhlédl, a sakra, jsme úplně na druhé straně lomu. Při vstupu do vody jsem si nějak vzal špatné náměry nebo co a my jsme celou dobu plavali na druhou stranu. No nic, i mistr tesař se někdy utne a deset minut plavání po hladině to spravilo. ;-)

Nebylo to vůbec špatné potápění, ale zažil jsem tu už lepší viditelnost. Každopádně jsme s kolegy dobře pokecali a naplánovali pár dalších zajímavých věcí.

Přidat komentář