Wetro 25.9.2016

V neděli jsme se rozhodli vydat do Německa, v plánu byl nejspíše Sparmann, ale pak jsem na webu našel hlášení o slušné viditelnosti na Wetru a tak jsme to operativně změnili sem. Kluci z Prahy tady ještě nebyli, tak alespoň poznají nový lom.

První ponor směřujeme na hloubku ke sloupu a dřevěnému výtahu. Zhruba v 15-ti metrech se to krásně otevírá, je prakticky vidět kam až světlo dosvítí, odhaduju to tak na 10 metrů minimálně, tedy alespoň tam, kde ještě nikdo nebyl. U atrakcí, kde už projeli polští kolegové je to díky zvířenému kalu horší, ale i tak pěkné. Prohlídneme si sloup a pokračujeme k dřevěné konstrukci výtahu, po ní jdeme dolu a pak dál po dně až do hloubky 47 metrů. Cestou zpět k výtahu pak nacházíme dřevěný baráček, který jsem minule minul, ale je to tu hodně rozkopané. Po konstrukci výtahu pak stoupáme nahoru na předěl mezi lomovými jámami. Jdu nejdříve k potopené jachtě, kde je však viditelnost velmi špatná a tak se tu dokonce z klukama ztrácíme, ale za půl hodiny se bez problému potkáváme u vstupu do vody ;o) Akorát jsme to každý vzali jinou stranou, já po předělu, kde jsem si nafotil koleje v prostoru a umístěné atrakce a pak po východní stěně, kde jsem potkal malou lovící štiku no a kluci to vzali při západní stěně.

Mezi ponory jsme samozřejmě hodili na gril klobásky, hermelíny, masa a další pochutiny, abychom se na ten druhý ponor pořádně posilnili.

Druhý ponor jsme směřovali do jižní části lomu k potopené lodi, to jsme po chvíli v hloubce 33 metrů našli, prohlédli jsme si ještě potopené stromy v okolí a pak už jsme to směřovali do menší hloubky, abychom nafotili nějaké ryby. Našli jsme opět tu štiku co jsem potkal na prvním ponoru, tak si ji Milda ve stromu nafotil, já jsem se snažil fotit bělice, které se proháněly okolo porostlých břehů.

Výlet to byl vydařenej a stihli jsme ho i již tradičně zakončit v cukrárně v Hrádku.