Velká Amerika 28.10.2012

Zase jednou byla otevřená Velká Amerika, tak jsme tam naplánovali na neděli výlet. V sobotu mě sice trošku znejistělo, že se na SP již objevilo hlášení o stavu a u Tomáše Kurfiřta i fotky ze sobotního ponoru, už jsem se lekl, že jsem si špatně přečetl datum a akci jsme propásli, ale ne, byla to jen jiná parta, která tu byla v sobotu. V neděli brzy ráno jsme tedy vyrazili směr Mořina. První překvapení bylo, že tady i v Praze bylo víc sněhu než v Jablonci, to se často nestává, ale pohled na zasněženou Ameriku byl krásný.

Dorazili jsme na místo mezi prvníma, po zaplacení jsme tedy rychle nastrojili a hurá do vody jako první, abysme to neměli rozkopaný. Šli jsme nejdříve do levé menší části lomu, kde už od pohledu byla výrazně lepší viditelnost. Po zanoření to bylo jak v moři, viditelnost cca 10 metrů. Všude spousta velkých pneumatik a jiných pozůstatků po těžbě, našli jsme také bublinu z plexiskla upevněnou jako keson. Z živočichů jsme potkali spoustu okounů a několik raků.

Zhruba po 45 minutách jsme se přesunuli do druhé části lomu, při přebrozování mělké části jsme si všimli, že zde jeden z účastníků šnorchluje jenom v plavkách, no byla mi zima za něj (voda měla 10 stupňů a vzduch se blížil k nule). Ve větší části lomu byla viditelnost několikanásobně horší (2-3 metry). Přesto jsme našli předek hadimršky, důlní vozík a keson.

Po vynoření jsme ještě krátce popovídali s přítomnými kamarády a pak hurá na oběd. Po obědě byl v plánu ještě ponor na Malé Americe, nejdříve jsme šli prozkoumat terén. Díky tomu, že bylo lehce nasněženo, mokro a pod sněhem bylo napadané listí, byl terén hodně kluzký, což jsem si prověřil na vlastní prdel :o) Když jsme viděli svah, který je potřeba slézt k vodě, bylo hned jasné, že ponor tu neuskutečníme a to i přes to, že jsme se vybavili horolezeckým lanem. Svah je opravdu hodně prudký, takže za těchto podmínek s výstrojí je prakticky nemožné ho bezpečně slézt. Příště tedy za suchého počasí a s mnohem delším lanem.