Španělsko 2011
Tak, jako již několik předchozích let, jsme první zářijový týden vyrazili s Diving Jesenný na již tradiční zájezd nejen za potápěním do Španělského L´Estartitu do podmořské rezervace Illes Medes. A i v letošním roce se potápění více než vydařilo. Pro ty z vás, kteří tuto lokalitu zatím nenavštívili a moc o ní nevědí, tak v krátkosti pár slov. Jedná se o několik malých ostrovů asi 20 minut jízdy lodí z města L´Estartit. Od roku 1983 zde byl omezován rybolov a v roce 1990 zde byla vyhlášena podmořská rezervace, a tudíž se toto místo stává velmi vyhledávanou lokalitou pro potápěče z celého světa. Tuto lokalitu také naleznete ve většině knih o nejkrásnějších místech k potápění na světě a mnohdy i s dovětkem "vždy jsem si říkal, kam se poděly všechny ryby ze Středozemního moře, teď už to vím".
Vyrazili jsme v pátek ráno autobusem z Jablonce nad Nisou a cestou nasbírali další účastníky a to v Příšovicích, Praze a Rozvadově. Ti, co nastupovali později, nás už skoro nepoznávali, jelikož již tradičně hned po nástupu do autobusu každý vyndal nějakou tu „láhev“ a zájezd jsme hned začali pěkně zapíjet, aby cesta lépe ubíhala. No někdo se opil víc, někdo míň, hlavně že jsme všichni ráno v pořádku dorazili do cíle naší cesty.
Sobota byla jako vždy odpočinková a bez potápění. Domluvili jsme vše potřebné na bázi, převezli a připravili si veškeré vybavení na bázi a naplánovali první společný ponor na nedělní odpoledne na lokalitu Ferranelles. Další ponory si už každý plánoval podle toho, jak chtěl (na bázi si v počítači může každý vybrat na jaký ponor chce v další den vyrazit, v nabídce je cca 10 – 15 ponorů na každý den v různých časech).
Viditelnost byla v letošním roce proměnlivá, ale většinou slušná (většinou mezi 15 – 20 metry). Samozřejmě hned při prvním ponoru jsme potkali spoustu kaniců, kteří zde dorůstají úctyhodných rozměrů, několik murén, ropušnic a hejna různých ryb . Druhý den jsme jeli na dopolední ponor na lokalitu Tasco Petit, kde se mi konečně splnil několikaletý sen, přibližně v polovině ponoru se nám v hloubce okolo 30-ti metrů konečně ukázal měsíčník a to docela blízko, byl od nás tak 5 metrů, ale než se mi podařilo upoutat pozornost ostatních a připravit foťák, nabral směr hladina a začal se nám rychle vzdalovat. Fotka v galerii je tedy již výřez mizícího měsíčníka a tomu také odpovídá kvalita… Chvíli po měsíčníkovi se nám ukázal ještě kapitální rejnok a muréna, která byla tak velká, že se už ani nevešla do díry a byla jen ukrytá pod převisem.
V dalších dnes jsme pokračovali v ponorech na různých lokalitách v rezervaci Illes Medes a vždy se bylo na co dívat. Jen stručný výčet toho co jsme viděli a co umím pojmenovat: kanice, murény, ropušnice, tuňáky, barakudy, sardinky, kněžíky, zubatce, mořany, úhoře, cípaly, pyskouny, očnatce, parmice, sapíny, smuhy, slizouny, bradáče, tresky, chobotnice, různé druhy nahožábrých plžů a stěny obrostlé gorgoniemi.
Ve čtvrtek ráno jsme vyrazili na vrak Marmoler. Báze La Sirena ho od letošního roku zařadila na program a na cestu k tomuto vraku pořídila nový rychlý člun s příznačným názvem Sirena Beast. Marmoler je vrak 47 metrů dlouhé obchodní lodi, která se poblíž L´Escaly potopila v roce 1972 při bouři. Loď vezla náklad mramoru, který je dodnes k vidění v jejích nákladových prostorech a odtud také plyne název vraku, ten se nachází v hloubce od 35 do 45 metrů. Když jsme nad vrakem zakotvili a vlezli do vody, čekala nás krásná viditelnost, sestupové lano bylo vidět minimálně do hloubky 20 metrů a tak už jsme se těšili jak si vrak hezky prohlédneme. Při sestupu nám bylo čím dál víc divné, že stále nevidíme ani část vraku, no a v cca 32 metrech nám to již bylo jasné – termoklima a to pořádná! Těsně nad vrakem se viditelnost změnila na maximálně 2 metry! Takže vrak jsme si spíše ohmatali než prohlédli. Satisfakce se však dostavila pří výstupu, zhruba ve 30-ti metrech (tedy již v dobré viditelnosti) se kousek od lana vznášel měsíčník. Ten tu byl na čistící stanici, kde si užíval oždibování od rybek a nás k sobě nechal přiblížit na 1,5 metru. Nádherný zážitek! Bohužel jsem si však před ponorem zapomněl vyměnit kartu ve foťáku a tak nemám ani fotku. :o( Ale znáte to, kdyby byl foťák ready, tak by určitě nebyl měsíčník… No a pak uz náš čekalo je 26-ti minutové deko na výstupovém laně, hrozná nuda…
Poslední ponory jsme dělali v pátek, pak už jen odvést věci na hotel, důkladně odsolit, rozvěsit cajky po balkónech, aby oschly a vyúčtovat ponory. Jejich cena byla i v letošním roce velmi příznivá, ponor vyšel na 23 EUR a v ceně byla samozřejmě lahev i olova. No krása!
V sobotu ještě nakoupit suvenýry a na baru se připravit na cestu domů. :o) Ta proběhla podobně jako cesta do Španělska, s tím rozdílem, že po autobusu kolovaly flašky se španělským obsahem. Alespoň, že už si několik let pronajímáme vlastní autobus a nemusíme se tedy moc krotit ani poslouchat usměrňování od „obyčejných“ turistů.
No a nyní již pomalu začínáme dávat dohromady Španělsko 2012. Příští rok budeme vyrážet 31.8. a cena bude opět necelých 6 tisíc korun (doprava a ubytování v apartmánech) i cena ponorů by v příštím roce měla zůstat stejná. Celý zájezd bude tedy opět za „pár korun“.
Tak zase za rok, na Medesách!!!
P.S.: Fotografie naleznete ve stejnojmenné fotogalerii zde.