Pandan 2018
Když jsem před rokem touto dobou začal plánovat, kam vyrazíme na „velkou“ výpravu na začátku roku 2018, tak díky pozitivním referencím padla volba celkem rychle na filipínský ostrov, nebo spíše ostrůvek, Pandan. Počítal jsem s tím, že se nás dá dohromady zase skupinka osmi až deseti lidí, ale nakonec to dopadlo tak, že nás vyrazilo dokonce šestnáct. A byla to velmi vydařená skupina, takhle pohodová parta se dohromady nedá každý rok, takže předem všem děkuji za vytvoření parádní atmosféry na výpravě, na kterou určitě nikdo z nás jen tak nezapomene.
Stejně jako v loňském roce jsme se na pražském letišti sešli posledního února a na cestu jsme se vydali opět s Emirates, už se z toho skoro stává tradice. Přes Dubaj, kde jsme měli menší problémy s „trošku těžšími“ příručáky s fototechnikou, jsme úspěšně dorazili do Manily. Pár hodin jsme si zdřímli na hotelu a pokračovali s místními aerolinkami do San Jose. V Manile měli pro naše větší příručáky s fototechnikou naštěstí pochopení a dokonce jim vyčlenili čestná místa na sedačkách, jelikož do kastlíků v malém ATRku by se fakt nevešly. Po hodinovém letu jsme úspěšně přistáli na malém regionálním letišti v San Jose, kam létá už jen tento jediný let denně. Mikrobusama jsme se po necelých třech hodinách veselé jízdy, zpestřované 1,5 litrovým pivem Red Horse, dostali do Sablayanu. Tam už nás čekaly dvě lodě, které nás po asi dvaceti minutách jízdy, dopravily do cíle naší cesty na ostrov Pandan.
Pandan je ostrůvek, který je zhruba kilometr dlouhý a pět set metrů široký, je na něm několik bungalovů, dive centrum, jedna restaurace a jeden bar, nic víc, prostě naprostá paráda a klid bez davů turistů. Ale abych jen nechválil, má to i své nevýhody, třeba když se večer rozhodnete vydat s kamarády na drink, tak manželka přesně ví, ve kterém baru vás najde :-)
Naším hlavním cílem bylo samozřejmě potápění, kterého jsme si opravdu užili. Naše skupinka zvládla za 14 dní udělat celkem 359 ponorů, což je podle mě na 14 potápěčů velmi pěkné číslo. Potápěli jsme se hlavně na lokalitách přímo u ostrova Pandan, na které jsme vyráželi na jakémsi malém katamaránu, nebo spíše plovoucím molu, které nás velmi mile překvapilo svou pohodlností. No a pod vodou bylo furt na co se dívat. Samozřejmě zde byly nádherné korálové zahrady s pestrobarevným podmořským životem, ale byla zde také písečná mělčina s mořskou trávou, na které se vždy „páslo“ několik karet. Na své si tedy přišly i nepotápěčky, které si blízkou přítomnost mořských želv velmi užívaly. Kromě želv se ale v malé hloubce každý den prohánělo i asi deset malých žraloků černoploutvých, ti byli celkem přítulní a dalo se k nim dostat i na vzdálenost jednoho metru. Co mě však u nich překvapilo nejvíce byl jejich jídelníček, místní je totiž krmili chlebem a žralůčci ho baštili stejně jako u nás kapři :-)
Prvních devět dnů jsme potápěli okolo Pandanu a několikrát jsme se vydali i na sousední ostrov South Pandan, zde se sice viditelnost pod vodou blížila spíše českým podmínkám, ale za to na nahožábré plže to zde bylo přímo parádní. Takže třeba pro mě to byl přímo ráj, viděli jsme zde spoustu nových druhů, z nich někteří jedinci byli jen několik milimetrů velcí, takže najít je nebylo nic jednoduchého. Naštěstí naše divemastryně Niky na ně měla vytrénované oči a tak jsme jich viděli a nafotili hned několik.
Pak přišel zlatý hřeb naší výpravy – třídenní safari na vyhlášený APO Reef. Na dvou typicky filipínských lodích jsme vyrazili do této podmořské rezervace, která je druhým největším korálovým útesem na světě. Bylo to trošku jiné safari, než na jaké jsme zvyklí z Egypta, lodě totiž nemají kajuty, ale spí se společně na horní palubě na matracích, takže to byl opravdu nevšední zážitek. Bohužel jsme zde měli trošku smůlu na počasí, kdy celkem foukalo a moře bylo dost rozvlněné, což jsme pociťovali hlavně první noc, kdy to při kotvení na skoro volném moři celkem houpalo. Pod vodou to díky tomu byly takové ponory z rychlíku, prakticky na všech ponorech jsme měli silné proudy. Takže po zanoření jsme se nechali proudem unášet okolo krásných stěn a za necelou hodinu jsme tak pod vodou urazili i víc než kilometr. Na APO reefu byla také spousta větších ryb, skoro na každém ponoru jsme potkávali útesové žraloky bělocípé, tuňáky a velké kranase, štěstí jsme měli i na žraloka šedého a velké napoleony, jen ti kladivouni se nám nějak vyhýbali. Bohužel jsme nepotkali žádného, i když parta, která tu byla jen dva dny před námi jich viděla hned několik, stejně tak jako manty. No prostě člověk nemůže hned vidět všechno, alespoň máme důvod se sem ještě vrátit.
Nebylo to samozřejmě jen o potápění, větší část naší skupiny se vydala i na prohlídku blízkého Sablayanu, při cestě domů jsme měli celý den na prohlídku Manily, kde jsme navštívili i nádherné mořské akvárium. Několik účastníků této výpravy si na vlastní kůži vyzkoušelo i světový unikát, nejdelší ziplinu na světě mezi dvěma ostrovy, jízda na ní trvala 4,5 minuty. Nezapomenutelné byly i večery na baru, kde vzniklo množství hlášek a noční sezení pod nebem plným hvězd bylo jak z romantických filmů. No a v neposlední řadě jsme zde našli i nového kamaráda, se kterým se budeme určitě pravidelně potkávat i v Čechách, jeho jméno je Don Papa.
Určitě bychom na tomto překrásném ostrově vydrželi mnohem déle než nám vyměřených 14 dnů, ale bohužel všichni musíme ještě pracovat, abychom zase příště mohli někam vyrazit. Rád bych poděkoval všem pracovníků resortu a divingu, kteří se o nás starali jako o vlastní děti a i díky nim na tuto výpravu určitě nikdy nezapomeneme a budeme se těšit, že se sem budeme moci brzy opět vrátit, protože k vidění je toho tady ještě spousta.
Takže nashledanou Pandane ;-)
Fotografie z podvody najdete v galerii zde.
