Orlík - hájovna Spálenka 30.-31.5.2020

Historie se trošku opakuje, když jsme byli na Spálence naposledy v roce 2017, tak jsme den před tím byli potápět na Hracholuskách. A shodou okolností to nyní bylo podobné. Minulý víkend jsme si po ponoru na statku na Hracholuskách řekli, že bysme další víkend mohli v ponorech na zatopené budovy pokračovat a zvolili jsme Orlík a Spálenku, kde by měla údajně být velmi pěkná viditelnost.

Na Spálenku jsme tedy vyrazili na celý víkend, správce tábořiště se za ty roky sice změnil, ale nakonec nebyl problém, aby nás tu s mým poloobytňákem a Pavlovým karavanem na dva dny nechali. Zaparkovali jsme kousek od vody, rozložili naše bivaky, něco málo zakousli a hurá na první ponor. Cíl byl jasný, kouknout na obě hlavní budovy a přilehlé zajímavosti. Při sestupu podél jedné z bójí není viditelnost nic moc, ale tak metr nade dnem se to krásně otevírá. Hned po zanoření potkáváme několik candátů. S přibývající hloubkou se viditelnost zlepšuje a místy je vidět i víc jak 5 metrů. Po chvíli plavání nacházíme zbytky první budovy, okolo teras a schodů pokračujeme ke druhé budově, kterou také bez problému trefujeme. Vidět je určitě nejlépe za všechny ty návštěvy co jsme tu už byli. Je ale také vidět, jak budovy postupně chátrají, třeba po vidlích v okně už tu není ani památky. Snažíme se najít také studnu a pumpu, ale bohužel se nám nedaří.

Cíle pro druhý den jsou tedy jasné. Při večerním grilování a relaxu u piva a rumu tedy studujeme plánky, abychom studnu a pumpu našli. V neděli naplaváváme po hladině až na bójku u první budovy, abychom měli více času na hledání na dně a vyplácí se to. Po přeplutí na druhou budovu to tentokrát to bereme druhou stranou. A pak začínáme hledat studnu, netrvá nám to dlouho a je vedle nás, je fakt hluboká a na dno není vidět, lézt do ní by ale bylo asi dost riskantní. Po chvíli nacházíme i pumpu a kousek od ní srovnané pálené tašky, jako kdyby byly připravené na opravu střechy. Vracíme se k budově a prohlížíme si místnosti, opět mě fascinuje velikost tohoto stavení. Přes druhý barák to pak pomalu směřujeme zpět do zátoky.

Byl to opět povedený víkend s prima ponory. V neděli navíc dorazili i kamarádi z VZPS, kteří zde byli prvně a dle jejich slov po ponoru z toho byli nadšení. Tahle lokalita je prostě super a právem patří mezi ty, na které se snad každý potápěč rád vrací.