Borek 7.1.2018

V neděli jsme se vydali znovu na Borek, takhle krásné viditelnosti je totiž třeba využít. Bohužel jsme tenhle nápad neměli jen my, ale asi polovina českých aktivních potápěčů. Chvíli jsme i zvažovali, jestli to má vůbec cenu, nebo zda se nepřesuneme někam jinam, ale nakonec jsme zůstali zde.

Po vstupu do vody byla viditelnost prakticky nulová, do brány jsme skoro narazili, za ní už to bylo lepší. Díky velkému množství potápěčů to však bylo prakticky u všech atrakcí hodně rozkopané. Hlavně u warťasu a Stejskalníku to bylo přímo strašné, tam vůbec nemělo cenu fotit. Když jsme padli na dno překvapila mě štika, která tu ležela jak zazimovaná, ve 30 metrech!!! Takhle hluboko jsem štiku ještě nikdy nepotkal, myslel jsem si dokonce, že takhle hluboko vůbec nechodí a že zazimované ryby jsou na dně před predátory v bezpečí, zjevně tomu tak není. No a nemyslel jsem si to sám, když jsem to po ponoru vyprávěl Hugovi, byl stejně překvapený jako já. Bohužel fotka štiky nic moc, když jsem se totiž víc přiblížil, tak vzala do zaječích. Samozřejmě jsme pak ještě koukli na NIX, kde jsem trošku Mildovi „zapózoval“, tak jsem zvědavej, jak fotky vyjdou. Nemohli jsme samozřejmě vynechat ani návštěvu autobusu.

I přes rozkopanou vodu je to stále paráda, ale ideální je domluvit si návštěvu někdy v týdnu,to totiž musí být naprostý luxus.