Kubschütz I. 24.6.2017

Letos poprvé jsme se rozhodli vydat se na potápko k našim německým sousedům. Volba padla na Kubschutz, jelikož je tu slušné zázemí a k vodě to je z přístřešku jen pár kroků, což se v těchto vedrech hodí.

První ponor směřujeme nejdříve k potopenému karavanu a vedle ležícímu klavíru. Viditelnost je opět různá podle vrstev a rozdílných hloubek, do tří metrů jsou vidět tak dva metry, pak do osmi metrů není vidět skoro nic a pak se to celkem slušně otvírá na nějakých pět až šest metrů. Od dvaceti metrů pak začíná být celkem mlíko, někde to jsou doslova mléčné vývěry ze stěny, jak je dobře vidět na jedné z fotek. Po asi dvaceti minutách v hloubce se vracíme na hladinu, kde k sobě přibíráme Kačku a děláme kolečko v malé hloubce a doufáme, že potkáme nějaké pořádné ryby. Potkáváme však jen několik okounů a v jedněch leknínech se nám na chvíli ukáže několik kaprů, ale na štiku ani sumce nemáme štěstí.

Po grilovačce jdeme na druhý ponor, nejprve opět do hloubky, koukneme na sloup, najdeme jedno jízdní kolo, ale Trabanta tentokrát nějak mineme. Pak to opět zkoušíme v malé hloubce, ale ani tentokrát na větší ryby nenarážíme, prostě se před nám dneska někde dobře schovávají.

Na podzim se sem chceme vrátit a udělat ponor na druhém zdejším lomu, o kterém bych zase rád napsal článek do Buddyho, článek o prvním lomu totiž udělal Dietmarovi velkou radost.