Borek 6.3.2016

Tak po třech týdnech marodění konečně zase do vody. Volba nakonec padla na Borek, kde má být suprová viditelnost. Na místo jsme dorazili na desátou a ve vodě už bylo asi deset potápěčů, kteří si pěkně přivstali. Od mé minulé návštěvy voda v lomu zase trochu stoupla a už je za valem.

Po zanoření u mě nastává problém, jedno ze dvou světel se nerozsvítilo, vše rychle kontroluji, voda v něm není, ale prostě nesvítí. Rozhoduji se, že v ponoru budu pokračovat a pak se uvidí. Samozřejmě na to myslím celý ponor, co s tím může být? Navíc za tři týdne odjíždíme na Kubu a Hugo nějak teď odjíždí na Raja Ampat, stihne se to opravit? Budu mít na Kubě čím svítit? Prostě spousta věcí se mi honila hlavou, takže jsem si ponor vůbec neužil.

Bohužel ani s viditelností to nebyla žádná sláva, místy to bylo úplně šíleně rozkopané, to je vidět hlavně na fotkách s pneumatikou, tady někdo pěkně řádil. Ani u autobusu to není žádná sláva, proplujeme ho a míříme nahoru do lesa, jestli tam budou štiky. Potkáme jen jednu a ta na nás bohužel nemá náladu a nechce zapózovat na slušnou fotku. Po víc jak hodině lezeme ven.

Hned jak ze sebe sundám cajky, jdu volat Hugovi, telefon zvedá, takže dobrý, dozvídám se, že odlítají zítra. Domlouváme se tedy, že se u něj stavím ještě dneska a on se na světlo podívá. Po obědě tedy vyrážíme k němu. Po rozdělání světla zjišťujeme, že není vytopené a že jen odešel jeden spoj na kabelu uvnitř hlavy. Po zhruba půl hodině je vše opravené a připravené na další potápění. Jo Hugo prostě poskytuje na své výrobky prvotřídní servis a v tomto případě i rychloservis. Na jeho světla fakt nedám dopustit.