Nechranice 5.6.2021

Podle hlášení o průhlednosti vody by měly být Nechranice celkem čisté a tak jsem se dopředu domluvil s kamarády z Chebu, že bysme se zde v sobotu potkali a dali společný ponor na zbytky původní vodní elektrárny Lomazice. Kluci tu už totiž na rozdíl ode mě několikrát byli a tak bude lepší, když mě tu někdo provede.

V sobotu odpoledne se tedy scházíme na místě u vody, nejdříve na břehu probereme jak a kam půjdeme a pak už nastrojit věci a vzhůru na elektrárnu. Nejdříve jdeme na zbytky budovy s vyrovnávacími komorami náhonu elektrárny. Vstupy jsou jen 4 metry pod vodou a po proplutí tunelem dlouhým 5 metrů se dostáváme do uzavřeného prostoru s volnou hladinou. Prostory jsou to až neuvěřitelné, trošku mi to připomíná ponorková sila v Chorvatsku, akorát v menším měřítku. Pod vodou tu jsou i části původního ovládání. Celkem tu jsou tři takovéto tunely a komory, dvě krajní jsou větší a prostřední menší. Po důkladném prohlédnutí a nafocení se vydáváme původním náhonem dolu ke zbytkům samotné elektrárny. Náhon v hloubce přechází volně do tunelu, který vede pod původní elektrárnu a hrozí v něm uvíznutí. V případě špatné viditelnosti totiž může potápěč do tunelu i nevědomky vplout, jelikož náhon i tunel jsou dosti velké. Nahoře je viditelnost velmi slušná, okolo 4 metrů, ale pod 10ti metry se to prudce zhoršuje tak na 0,5 metru. V takovéto viditelnosti to nemá smyl riskovat a tak to raději ve 14ti metrech otáčíme do menší hloubky s lepší viditelností. Cestou potkáváme několik candátů a velkých zatopených pařezů. Nakonec před vynořením ještě zahlédnu jednoho raka, ale ten hned mizí ve své díře.

Na tuto lokalitu se příští rok určitě vrátím, jelikož je tu hodně co objevovat. Chtělo by to ale chytit dobrou viditelnost i v hloubce, ta tu občas bývá, tak snad budeme mít příště větší štěstí a prohlédneme si i zbytky samotné elektrárny.