Dalešická přehrada 29.5.2021

V rámci přípravy druhého dílu potápěčského průvodce po České republice jsem zavítal i na Dalešickou přehradu. Už jsem tu jednou asi před 10 lety byl, ale v té době jsem fotil ještě na kompakt a fotky tedy nebyly nic moc. Tak jsme se sem tedy nyní vydali na víkend znovu a dali ponor na Wilsonce a kousek od hráze.

Když jsme se v sobotu dopoledne zanořili z kempu na Wilsonku, tak to nejdříve vypadalo hodně špatně, nebylo vidět prakticky ani na počítač. Naštěstí se to v hloubce okolo osmi metrů otevřelo na nějaké 2 až 3 metry, tedy žádná sláva, ale mnohem lepší než nahoře. Skála krásně padá do hloubky a je porostlá slávičkami a sladkovodními houbami. Na ryby jsme ale bohužel neměli štěstí a nepotkali ani ploutev, možná by byli nějaké ryby v menší hloubce, ale tam fakt nebylo nic vidět.

Odpoledne jsme se ještě přesunuli na náplavku v hráze. Cíl byl jasný, nafotit schody a zábradlí, které jsou kousek odsud pod lodní zastávkou. Bohužel ani tady není viditelnost nic moc, pohybuje se mezi 1 až 2 metry. Pár fotek se mi sice podaří udělat, ale do ideálu to má hodně daleko. Co nás pod vodou ale hodně překvapuje je, jak silný proud tu je, skoro jako bysme se potápěli v řece. Nejdříve si myslím, že je puštěná elektrárna a tak to táhne, ale po vynoření zjišťujeme, že opak byl pravdou. Byla čerpána voda nahoru do přehrady, během hodinového ponoru se hladina zvedla o metr. Je to až nepředstavitelné, jak ta čerpadla jsou silná.

V neděli se pak vydáváme na ponor na Vranov, odkud mám hlášení, že viditelnost je až 10 metrů. O tom ale až v dalším reportu.