Bonaire 2025
Ani v roce 2025 jsme nevynechali výpravu do potápěčského ráje na karibský ostrůvek Bonaire. Tentokrát to byla už čtvrtá výprava a určitě ne poslední. Zdejší potápěčská svoboda je totiž něco dnes už jinde nevídaného a tak se sem sjíždí potápěči doslova z celého světa. Můžete se zde totiž potápět bez jakéhokoliv omezení 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a je jenom na vás kolik a jak dlouhých či hlubokých ponorů denně si dáte. Tohle prostě nikde jinde na světě nenajdete.
V letošním roce se nás dala dohromady skupina 13-ti účastníků. Část se rozhodla prodloužit si dovolenou ještě pobytem v USA a tak se nás mrazivého sobotního lednového rána sešlo v Praze na letišti deset. Po tradičním welcome drinku jsme se odebrali k odbavení a s KLM jsme přes Amsterdam vyrazili do Karibiku. Z Prahy jsme opět letěli Boeingem 737 a z Amsterdamu přes Arubu na Bonaire pokračovali Airbusem A330. I tentokrát byly všechny lety s KLM absolutně bez problému, jen letadla byla prakticky úplně plná a tak jsme se nemohli rozsadit pro větší pohodlí, ale i přes to cesta i díky dobrému cateringu uběhla celkem rychle.
Ten samý den večer jsme tedy úspěšně přistáli na Bonaire, kde nás už čekaly příjemné teploty okolo 30 stupňů, což bylo oproti mrazům u nás víc než příjemné. Na letišti nás opět čekal odvoz do autopůjčovny, kde jsme si rychle převzali terénní pickupy a vyrazili se ubytovat. Opět jsme zvolili již osvědčený resort Bloozz, který má velmi pěkné apartmány a nachází se jen přes ulici od jedné z nejhezčích pláží na ostrově. Navíc je jen kousek od centra města i letiště a je odsud dobrý dojezd na lokality na jihu i severu ostrova. Na resortu na nás již čekali zbývající tři účastníci výpravy, kteří dorazili letem z USA v odpoledních hodinách.
Druhý den byl jako vždy ve znamení odpočinku a poznávání jižní části ostrova, které následovalo po nezbytných dopoledních nákupech, abychom ledničky na apartmánech vybavili něčím dobrým k snědku i k pití. No a vzhledem k tomu, že jsme v Karibiku, tak zde o dobrý třtinový rum nebyla nouze. Nejdříve jsme si prohlédli „soliska“, kde se získává sůl z mořské vody a nabrali jsme si také několik solných krystalů s sebou, poté následovala koupačka na vyhlášené Pink beach a nemohlo chybět ani několik drinků v plážovém baru v zátoce. Poté jsme se ještě vydali na výběžek Lac Cai, kde se nachází hromady lastur. Z plžů, kteří v nich žili, se zde připravuje tradiční polévka. Cestou jsme samozřejmě viděli i mnoho plameňáků, kteří jsou vlastně symbolem tohoto ostrova a jmenuje se po nich i místní mezinárodní letiště.
Další den už jsme vyrazili potápět. Oproti minulému roku tu zavedli jednu novinku a to takzvaný „orientation dive“. Pokud někdo přijede na Bonaire potápět poprvé, tak se nejdříve musí potopit s instruktorem z dive centra, kde musí prokázat, že zvládá vyvážení. Je to z toho důvodu, aby potápěči nepřicházeli do kontaktu se dnem, respektive s korály, a svým špatným vyvážením je neničili. To všichni účastníci během krátké chvíle zvládli a dál už jsme tedy mohli pokračovat v potápění sami. Funguje to tady tak, že si pak už jen pronajatými terénními pickupy jezdíte na dive centrum pro plné potápěčské lahve. Jelikož jsme jako vždy zvolili balíček „unlimited diving“, tak si jich každý den může každý účastník vzít kolik jen chce. A ti co mají kvalifikaci Nitrox si můžou bez příplatku brát i Nitrox 32%, takže pokud se dělá víc ponorů denně, tak je to úplně ideální.
Jako vždy jsme měli celkem 10 potápěčských dnů a ti nejaktivnější z nás dali okolo 30-ti ponorů. I tentokrát bylo na co se dívat a některé věci jsme zde viděli poprvé. Tím největším zážitkem byl určitě „bait ball“, což je obrovské hejno ryb, které se pohybuje společně ve tvaru velké koule. My jsme na něj měli štěstí na lokalitě „1000 schodů“, kde jsme s ním strávili více než hodinu. Byl to naprosto úžasný zážitek!!! Ryby jsou prostě všude okolo vás, nad vámi i pod vámi a krouží dokola. Do toho na ně útočí predátoři jako kranasové, tuňáci či tarponi, no prostě naprostá paráda. Tarpony jsme samozřejmě potkávali i na nočních ponorech, při kterých nás doprovázeli a lovili ve světle našich baterek. Cílem našich nočních ponorů byla zdejší unikátní světelná show, kterou mají na svědomí miniaturní korýši ostracodi. Ti se vždy v noci po úplňku páří a k přivábení partnera využívají bioluminiscenci a tak se najednou v úplné tmě pod vodou všude okolo vás rozsvěcují malá modrá světélka, která míří ode dna k hladině. Trošku to připomíná film Hlubina nebo Avatar. Tuto magickou podívanou jsme si užívali hned dvě noci po sobě, ale zvládl bych se na to koukat snad každý večer, tohle se prostě neokouká. Už jen kvůli tomu se sem vyplatí vyrazit, protože tohle nikde jinde na světě neuvidíte. No a příští rok se sem již tradičně vypravíme znovu a to v období, kdy bude tato světelná show probíhat (pokud byste se k nám chtěli přidat, tak podrobnosti najdete zde). Těch podvodních zážitků bylo samozřejmě opět mnoho, asi víc vypovídající než jejich dlouhé popisování je vystihují podvodní fotografie, které si můžete prohlédnout zde.
Tradičně jsme také podnikli celodenní výlet do národního parku Washington Slagbaai, který se nachází na severu ostrova. Zdejší krajina plná kaktusů a divokého pobřeží má své jedinečné kouzlo. Měli jsme štěstí a potkali několik velkých leguánů, kteří od nás somrovali něco k jídlu, což jsme jim vlastně později odpoledne oplatili v místní restauraci, kde jsme si pro změnu dali my k jídlu je. Ano zde se leguáni opravdu jedí a připravují z nich polévku a ragú, někomu to chutná více, někomu méně, ale rozhodně je to opět něco velmi unikátního.
Jídlo jsme si vychutnávali také v místních foodtracích, které zde najdete skoro na každé pláži a nabízejí nejen výborné hamburgery, přičemž některé z nich jsou velmi unikátní, třeba hamburger z perutýna. Tato ryba je zde nepůvodním druhem, který decimuje zdejší ekosystém a proto se jí místní úřady snaží zbavit. Tomu přispívá i jejich lov na maso, které je velmi dobré a chutné.
Zážitky nabytých 14 dní v Karibiku uteklo jak voda a přišel čas na cestu zpět. I ta byla naprosto bez problému a díky nočnímu letu z Bonaire do Amsterdamu proběhla pocitově i celkem rychle. A jelikož na tento potápěčský ráj dostávám často dotazy, zda tam budu plánovat další výpravu, tak můžu hned odpovědět že ANO. V roce 2026 se sem vydáme v dubnu a opět po úplňku v době páření ostracodů. Pokud se k nám chcete přidat, tak detaily o výpravě najdete zde. V případě dotazů mi neváhejte psát. Tak tedy zase příště na BONAIRE – DIVERS PARADISE. ;-)
Fotografie z podvody najdete v galerii zde.
